Září 1935

Důstojný pane,

přijměte upřímný pozdrav a dík za Váš dárek od svého vděčného duchovního syna z nového domova.

Jsem opravdu přesvědčen, že teprve teď jsem našel domov. Cítím se tu opravdu jako doma. Takřka měsíc uplynul, jako voda, ani jsem se nenadál — a již prožívám den obláčky, slavnostní den. Doufám, že tento den způsobí obrat v mém životě.

Dnes (ve čtvrtek ráno) jsme skončili exercicie. Byl jsem jimi nadšen. Ústřední jejich myšlenkou byla LÁSKA. Usilovat o duchovní život založený na ustavičném vzbuzování lásky k Pánu Ježíši. Několikrát jsem sice také porušil mlčení, ale litoval jsem toho — a jinak jsem se snažil využít milostí, které Bůh v exerciciích nabízí.

A nyní o obláčce. Hluboká slova P. převora mi snad utkví navždy. Po oblečení bylo zajímavé osculum pacis. Jeden z nás totiž, bratr Ivan, je vysoký, nevím kolik přes 190 cm; musel se tedy značně shýbat, k některým až po pás. I naše rozestavení a prostrace před obláčkou jistě stálo za pohled — vždyť nás je jedenáct. Však byl také kostel nabit, ač to bylo až po 11. hodině.

Po políbení přečetl P. Převor jména. Zde jsou:

Bertrand Šnobl
Ivan (lat. Ivo) Bauer
Pius Krivý
Efrém Chocholoušek
Lukáš Mikulčík
Matouš Kopecký
Ondřej Petrů
Josef Fojtů
Dominik Tuček
Patrik (-icius) Kužela
Valentin Hrnčíř.

Mohli jsme si volit jména, ale všichni jsme toho práva nepoužili. Já jsem vděčen za své krásné jméno velikého apoštola Irska.

A teď do práce. Duše musí vykasat rukávy a zbavovat se všeho plevele — a je ho tolik! — Je třeba pracovat s ohněm, jak nám zdůrazňoval P. převor před obláčkou.

Do juvenátu nepíši nikomu. Kdybyste se však sešel, důstojný pane, s některým z těch hochů, kteří mi byli blízcí (snad dva — tři), vyříďte jim, prosím Vás — uznáte-li to za vhodné, jenom aby se těšili na noviciát z celého srdce; to jim pomůže snad přenést se hladce přes leccos, co jim teď připadá těžké při studiu na gymnasiu. A ještě, čím obroušenější jsou hrany povahy, tím snadněji se zde začíná a s větším užitkem. To je všecko. Vzpomínám na všechny mně drahé — ale jen v modlitbě.

O podobnou vzpomínku Vás prosí

Váš v Kristu oddaný

bratr Patrik

[Adresováno P. Albertu Škrabalovi]